Vánoční svátky dostaly s příchodem Elisabeth úplně jiný rozměr. Těšíme se na ně i za ni a snažíme se přípravy nijak neošidit.
Začínáme měsíc před Vánocemi s medovými perníčky, pokračujeme pečením cukroví. Dárky promýšlíme dlouho dopředu, abychom se vyhnuli frontám a stresu. Na Štědrý den půst nedržíme. Ke snídani si dáme domácí vánočku, k obědu vinnou klobásu s chlebem a na večeři se vracíme hladoví z procházky k rybí polévce a kaprovi se salátem.
Až v okamžiku, kdy se člověk stane rodičem a chystá Vánoce pro svou vlastní rodinu, zjistí, kolik práce za tím vším je. A taky si vzpomene na své rodiče, kteří nám Vánoce chystali celé dětství.
Vánoce na Štědrý den slavíme jako rodina, ve třech, v klidu, podle svého.
Na 1. svátek vánoční se pozvolna přesouváme za svými rodiči do Jablonce, kde svátky dostanou zase další rozměr, na sněhu (když se zadaří), na saních, na lyžích, s přáteli...Ježíšek má u naší rodiny dost práce s cestováním:-) Snažíme se to s dárky nepřehánět, přece jenom tradiční Vánoce jsou trochu o něčem jiném, než hromadách dárků...a k tomu vedeme i naše dítě.
Žádné komentáře:
Okomentovat